Pivovar Svijany: třikrát měl namále, naštěstí přežil
Zemědělský inženýr Jaroslav Egert je zapálený historik Českého ráje. Svému největšímu koníčku se věnuje již mnoho let a na kontě má například velmi oceňované knihy Mlýny na Žehrovce nebo Pivovary Českého ráje. Historie a současnost. Letošní 460. výročí založení pivovaru ve Svijanech ho přimělo, aby podrobněji prozkoumal historii svijanského pivovaru. Výsledky svého bádání shrnul v knize Tradice se nevzdáme (Příběh svijanského piva), v níž poutavě přibližuje nejen minulost, ale i současnost pivovaru.
Českému ráji se věnujete již mnoho let a máte na kontě i knihu o historii třinácti různých pivovarů z tohoto regionu. Je něco, čím se Svijany kromě jejich mimořádného rozvoje v posledních desetiletích od ostatních odlišují? Měly pro svůj rozmach v něčem jiné nebo lepší předpoklady?
Asi nikoli, pokud jde třeba o polohu nebo přírodní podmínky. To, že se z třinácti různých pivovarů Českého ráje od skončení druhé světové války vaří pivo už jen ve dvou, přičítám spíše šťastné shodě okolností. Ale v případě Svijan, které se řadí mezi nejstarší pivovarské podniky v České republice a pivo se v nich vaří prakticky nepřetržitě od jejich založení, je to v posledních dekádách podle mého názoru i personální štěstí v podobě skvělé party lidí v čele s ředitelem a sládkem.
Co považujete za nejsvětlejší, a naopak za nejtragičtější období v celé jejich již 460leté historii? A přineslo vaše bádání nějaké skutečně překvapivé informace?
460 let je v životě pivovaru je opravdu dlouhá doba, která zákonitě přináší období rozkvětu i úpadku. Za nejtragičtější období v historii Svijan považuji dobu od roku 1948 do sametové revoluce, kdy se do rozvoje pivovaru prakticky neinvestovaly žádné finanční prostředky. Svijany byly dokonce zařazeny do plánu na uzavírání pivovarů v letech 1960–1980, který byl v té době důvěrný. Pivo se v nich mělo přestat vařit v roce 1966. Uzavírání pivovarů naštěstí nešlo podle plánu a zpožďovalo se, protože nebylo dost finančních prostředků na modernizaci těch, které měly po uzavřených podnicích převzít výrobu. Uzavření jednomu z nejstarších českých pivovarů vůbec ovšem hrozilo celkem třikrát: podruhé měl namále v polovině osmdesátých let minulého století a naposledy v roce 1998, kdy se jej – jak známo – podařilo zachránit jen zásluhou tehdejšího ředitele Františka Horáka.
Naopak za období největšího rozkvětu pivovaru považuji dobu od roku 1892 do začátku třicátých let dvacátého století, kdy v něm pivo vařila a později pivovar také vlastnila rodina sládků Kratochvíle. Na začátku dvacátého století pivovar přestavěli na parostrojní a po roce 1925 jej značně rozšířili a zmodernizovali. A potom samozřejmě také současné období od roku 1998, kdy pivovar naštěstí přežil třetí hrozbu uzavření a kapitálově do něj vstoupila společnost LIF, a.s. Od té doby se datuje další velice úspěšná a radostná etapa v životě pivovaru, který aktuálně šíří slávu českého pivovarnictví nejen v České republice, ale i v zahraničí. A velmi mě těší, že myslí i na budoucnost a stále se rozvíjí. Svědčí o tom třeba to, že jako jediný nebo jeden z mála je i spoluvlastníkem chmelnic.
...........VÍCE VE SVIJANOVINÁCH